Je až neuvěřitelné, kam se posunul internet za posledních několik let. Pamatuji se, jak jsem ještě asi před desítkou let psal všechny tagy velkými písmeny, protože mi tak radil můj oblíbený počítačový časopis, který jsem kdysi kupoval.
Od té doby jsem si často přemýšlel – zvláště když se na webu objevila nová služba – kam ještě ten internet povede. Ani ve snu mě tenkrát nenapadlo něco, čemu v dnešní době říkáme cloud computing. Spíše jsem si myslel, že se samotné aplikace se posunou blíže k nějakému druhu synchronizace online. Na druhou stranu je pravdou, že na internetu – ať chceme či nechceme – se budou programy lépe chránit před nelegálním zkopírováním.
Otázkou však zůstává, kdy a jak budou první programy, které normálně známe z našich desktopů, přecházet do svých online podob. Nechtěl bych snad ani zažít nějakou první verzi online Photoshopu, myšleno přímo od Adobe, či nějaký CAD. Ale ví bůh, třeba se za nějakých pár let dočkáme.
Často přemýšlím, jaký druh webu na internetu ještě není. Dříve jsem měl například problém si něco na netu poznamenat. Většinou jsem to řešil tak, že jsem si založil nový e-mail a uložil ho do konceptů. Poté jsem se – jednoho dne – rozhodl, že si naprogramuji vlastní stránku na správu poznámek. Plánoval jsem i zjistit jak se dělají pluginy pro Firefox a naprogramovat nějaký takový plugin, aby byly poznámky lidem přístupné vždy a všude. Bohužel mě o pár týdnů předběhl Google Notebook, ostatně, ještě je v Google Labs.
Co si myslíte vy, mí návštěvníci – kam nám ten internet spěje? Vyjadřete se v diskuzi – ano, všichni (dva), co sem zavítáte 
Spěje každopádně dopředu. Z jednoduchých informativních statických stránek přes čím dál tím kvalitnější skriptovací technologie a AJAX se dostal až k množině služeb dostupných nejen pomocí prohlížeče, ale i skrz své API rozhraní. Internet už není jen něco nového, ale v dnešní době je na něm založena většina světového byznysu a hlavně nám plete nemalou sociální síť.
Je otázkou, jak se to bude vyvíjet dál, třeba vzhledem k finanční krizi. Možná že se vyplatí teď plánovat, co se v budoucnu vyplatí, protože ne všechny projekty krizi přežijou.
Kam ten internet spěje? Koukáš na to moc ze shora. Asi si sni neuvědomuješ ten bordel a odpad, co se na internetu hromadí? Na jednu stranu je tu velký pokrok, ale na druhou nepořádek, nepřehlednost, … Když chceš něco najít, tak tě seznam pošle na samé blogísky, kde je všude ten samý text, … Možná by stálo za to se nad problémem „kam nám ten internet spěje“ zamyslet z této stránky.
Dalo by se říct, že v jsem se v rámci únavy spíše soustředil na tu programátorskou stránku věci. Na jednu stranu je pravda, že je internet plnej bordelu, na druhou si však řikam, že když něco hledam, tak je lepší mít sto odpovědí než ani jednu. A když to řeknu upřímně, už jsem (asi tak jednou) našel odpověď na to, co jsem na netu hledal, na blogísku…
kdysi jsem někde narazil na docela zajímavý článek, pojednávající o tom, jak nás všechny internet naprosto pohltí, všichni budou závislí na internetu, protože na internetu bude všechno a všichni.
Největší trest bude pro člověka být offline, bude se cítit odříznutý od světa, od přátel, od informací. člověk bez internetu se bude cítit jako nahý.
To vše samozřejmě centralizované a dokumentované u velkého bratra. Nikdo neutají, co dělal, s kým se bavil, co se mu líbí, co si koupil. Soukromí a anonymita přestanou existovat, protože internet bude na příděl, k tomu všemu je potřeba samozřejmě počítat s obrovskou cenzurou.
Bez internetu se možná dneska dá ještě obejít, ale za pár let tomu bude jinak…
Bez internetu v budoucnu neuděláte prakticky nic a bez internetu nebudete takřka existovat…
Vemte si, že dnes si lístky do kina nebo letenku koupíte už skoro jenom na internetu…
Už ted jsou připraveny obrovské databáze, kam se bude ukládat každá vaše činnost a každý váš pohyb…
Bránit se , nebo protestovat nemá smysl, nebo vás za trest odpojí
Zajímavá myšlenka, jen ta cesta ke stylu 1984 se mi moc nelíbí. Bohužel se toho taky trochu bojim, bude prakticky nemožný existovat bez internetový stopy. Ale uvidíme, myslim, že tohle je ještě relativně daleko. Snad.