Nevím, jestli jste si tohoto jevu už všimli, ale mě se zdá, že od doby co používam RSS čtečku, se výrazně zefektivnila moje práce. V poslední době neoplývám zrovna aktivitou a když je něco potřeba udělat, snažím se vyhledat všemožné jiné aktivity, které by práci odsunuli. Aneb kolik práce bych neudělal proto, abych nepracoval

Dřív jsem byl schopen pokaždé, když už sem se blížil k práci, si zapnout nějaké zprávy, jen abych si už poněkolikáté přečetl to samé a zjistil, že se nic moc nového neděje. Od doby, co používám RSS čtečku se toto změnilo. Každou zprávu čtu pouze jednou (ne, neotvírám si každou zvlášť, opravdu čtu většinou jen nadpisy). Takže se dostanu dřív k práci a víc toho stihnu.

Jako čtečku používám Google Reader. Má příjemné prostředí a ostatně jako všechny služby od Googlu – podle mého názoru – i povedenou ergonomii. Takže ji vřele doporučuji. Má alespoň pro mě jednu velikou výhodu – není to další z programů, u kterého bych musel dvakrát do týdne přenastavovat proxy (bohužel pendluji vždy mezi prostředím s a bez proxy-sítě). A tak si ji vždy nastavím pouze v prohlížeči a v QIPu a mam vystaráno.

Takže kolem a kolem nutno uznat, že čtečky jsou vynikajícím nástrojem, který se zřejmě každému z nás v této stresové době budou hodit

Dodatek: Napadlo mě, že byste se mohli ptát, jestli GReader otevírám tak často jako stránku se zprávama. Odpověď je ne, používám jednoduché rozšíření Firefoxu: Google Reader Watcher

Každý týden ze soboty na neděli si přivydělávám na brigádě – v distribuci novin. Ne snad, že bych je rozvážel, ale pracuji tam a těch pár peněz se studentovi hodí. Vracím se domů kolem druhé až třetí hodiny a vždy před spaním si pouštím televizi.

Nedávno jsem při listování neobjevil žádný zápas NHL – oblíbenou zábavu, při které usínám snad každý týden. U hokeje to chvíli trvá, než člověk usne, ale alespoň občas uvidí trochu pohlednějších zápasů, než se hrají u nás. Vzhledem k tomu, že jsem byl už hodně unaven, hledal jsem v TV něco, u čeho bych usnul rychle – snad jen podotknu, že víceméně nikdy neusínám se zhasnutou televizí, zřejmě síla zvyku.

… a pořad přímo stvořený k usínání jsem našel – vysílání záznamu zasedání Poslanecké sněmovny. Lidé často nadávají na to, že politici v parlamentu jen spí a že nic nedělají. Ale řekněte mi – vám by se nechtělo usínat u toho, když ministr zemědělství Gandalovič asi deset minut rozpravuje nad koncepcí registrace sadby obilovin, či o čem to vlastně mluvil. Vydržel jsem ho poslouchat kupodivu celou, dobu – zajímalo mě, jestli z toho vznikne něco kloudného. Nezvniklo. Poslanci se dostali k hlasování a u toho už jsem mohl klidně spát, což se mi ostatně celou dobu již chtělo. Aspoň vím, že příště můžu nad vážnými tématy našich zákonodárců nerušeně zdrhat do říše snů.